Víla Text: Luboš Hrdlička s malými úpravami Jaroslava Popelky
Byl král a ten král jen celý dny se bál, že každý malý dítě už ví, že kvůli kapse prázdný se trůnu musí vzdát a že příjde o svý království

Je ráj a ten ráj v nebesích nehledám to každý malý dítě už ví při zemi když se držím, tak nehrozí mi pád jinde hledám svoje království

Jsme stín pouhej stín, když skáčem jak kdo písk' to každý malý dítě už ví, že jako srdce zvonů se houpem sem a tam a dál hledáme svý království.

Mám dům z pevných klád okna jsou dokořán to každý malý dítě už ví že přibouchnout je mám, když vítr zvedá prach já si hlídám svoje království

Refr.: Když ráno tvá dlaň tu mou dobývá chór vzdálených hlasů i spánek náš smývá pak mám se snad v tu chvíli zvláštní stát jen starou ženou a dát povel stůj a dál plout rozklíženou bárkou.

Oheň, saze, dým máš v kůži vepsaný to každý malý dítě už ví sto válek chtěls mít vyhranejch já jsem ta poslední jinde hledej svoje království

Jsi stín pouhej stín dál karty rozdávej to každý malý dítě už ví, že i když vyhráls jednou, to ještě nejsi král a už vůbec ne mý království. a už vůbec ne mý království a už vůbec moje království.