Nezaplacenej účet
(oblíbená píseň naší benjaminky Jitunky)
Text i hudba: Jaroslav Popelka

Ona:
Ležím na polštáři sama s vlhkou tváří, vzpomínky na něj mě dřou
to rande, který spáchali jsme v půli září, bylo jenom trapnou hrou
Rozmazaný ticho budík provrtává, kapky času počítám
Jen já vím, jak moc jsem si přála, kéž by tak byl sám
Zastavil se u mě někdy koncem jara a říkal "Ty mi nedáš spát"
V tu chvíli se mi nezdála ta píseň stará, jí krásný bylo naslouchat.
Samozřejmě věděla jsem od začátku, že se budu o něj dělit s ní
o ukradených hodin pár v hotelu noblesním.

Refr.:

On:
Já věděl, že můj účet není zaplacenej
a dluhy se maj platit celý do poslední mince
Já sliboval jí nejen kočár pozlacenej, však dírou v kapse ztratil jsem
i to málo co mám.
Když pohár silným vínem touhy naplněnej byl
a slovy jsme se hladili na telefonní lince
tak přišel jeden večer né dost podařenej
a všechno bylo jinak, ten pohár vylejvám.

Ona:

Nevím, asi netuší co jsem si přála, v krku knedlík překáží
Jak chybí mi ta ruka co tak krásně hřála, jak těžký je to závaží
Před očima běží samý otazníky, kdy a jak a proč se ptám
Kdo zavinil tohle manko, proč se zavřel krám.
Já přece sama dobře vím, jak moc mi schází ta něžná slova z jeho úst
když leželi jsme vedle sebe jen tak nazí
kdo připustil ten hroznej půst
Stále pořád dokola tu explodujou, už kolik nocí kolik dní
jeho slova "Nevotravuj, seber se a vypadni"

Refr.:
On:
Spěchal jsem, aby můj účet zaplacenej byl
dluhy ty se mají platit do poslední mince
snad bych sehnal i ten kočár pozlacenej
ale netušil jsem, že chci platit šekem nekrytým
Já měl svůj vlastní vzdušnej zámek postavenej
jen z nadějí a zklamání po telefonní lince
pak přišel jeden večer né moc vydařenej
a celej zámek proměnil se na dusivej dým

Refr.:

Ona:
Já taky chtěla mít ten účet zaplacenej
ten dluh jsme měli splatit oba do poslední mince
Nechyběl mi žádnej kočár pozlacenej
Mně stačilo jen pohladit a kolem ramen vzít
Ten požár stále pálí není uhašenej
a dusí ho jen chladnej tón na telefonní lince
a že ten večer nebyl příliš vydařenej
mi nevadilo, vždyť jich mohlo ještě tolik být.