Příští ráno
(této písni říkáme dýchavičná neboť není čas se
nadechnout)
Text: Jaroslav Popelka
Už příští ráno ti můj milej dám
na stůl možná poslední kávy džbán
až pozítří vzbudí tě mráz a hlad
o lásce a míru já nechám si zdát
Až zítra zamávám šátkem bílým
slíbím, že zůstanu věrná chvílím
kdy hladil's mý vlasy a hřál tvůj dech
a svou dlaní bloudil jsi po mých zádech
Pár příštích rán si jak můj milej víš
dáš na záda bágl v šik nastoupíš
já nevím ach nevím co chtěl tvůj pán
že na dlouhých pět let byls naverbován
že na dlouhých pět let byls naverbován
Nemá cíl každá pouť živej se vrátíš, domů se vrátíš
Nemá cíl každá pouť domů se vrátíš zpátky
Levá pravá bez morálky, k líci zbraň a střílej
marná sláva, všechny války zhasí prapor bílej
čelem vzad si všichni dejte, nechte věčnejch hádek
pušky šavle nelaskejte, hlaďte ženskej zadek
Nemá cíl....
Hej bažante, nám seržantům, hej bažante nalejvej
Hej bažante, nám seržantům
Každý ráno v suchu v dešti ženou tě do terénu
Hej bažante...
Každej večer pulíruješ oficírům latrínu
Hej bažante...
voni ze samýho vděku "schweinerei" ti nadávaj
Hej bažante...
Adié svýmu trápení dej, adié našim loučením dej,
adié země mouřenínů za koněm tvým domů cesta práší
Tak tě vítám oči mhouřím, z dubový kádě už se kouří
a pro nás tím starý stébla žloutnou a další den novým sílu dává.
Adié mýmu trápení, adié našim loučením dej,
adié země mouřenínů za koněm tvým domů cesta práší
a další den novou sílu dává